O mladičké Samaře Joy se mluví jako o hudebnici, která dokáže zprostředkovat jazz i mladé generaci. „Je to přesně ten typ umělkyně, který se objeví jednou za generaci a připomene vám, proč jste se do jazzu vůbec zamilovali,“ prohlásil na její adresu fenomenální kontrabasista a skladatel Christian McBride, dobře známý našemu publiku. Joy má ve svých 26 letech na kontě už neuvěřitelných 6 cen Grammy. 

Cesta Samary Joy k jazzu ale nebyla přímá – vyrůstala v gospelové rodině, kde hudba měla především duchovní význam, a své první zkušenosti získala jako sboristka v kostele. K jazzu se naplno dostala až během studií, kdy objevila nahrávky Sarah Vaughan, Elly Fitzgerald a Billie Holiday, které pro ni otevřely zcela nový hudební svět. Průlom přišel rychle: ve dvaceti letech vyhrála prestižní soutěž Sarah Vaughan a už o tři roky později získala první ceny Grammy za album Linger Awhile, včetně ocenění pro Objev roku. Výrazně tak oslovila i mladší publikum, mimo jiné díky aktivní práci na sociálních sítích, kde sledují její tvorbu miliony lidí. 

„Klasická jazzová zpěvačka nové generace.“

NPR

V aktuální tvorbě se posouvá ke komplexnějším projektům – album Portrait, natočené s jejím oktetem, získalo další Grammy a staví na kolektivnějším přístupu, kde hlas nemá být dominantou, ale jedním z nástrojů v bohatém hudebním projevu. Kritikou byla označena mj. za „první jazzovou hvězdu generace Z“. Ačkoliv je její projev často srovnáván s ikonami žánru, přináší do této linie novou energii – lehkost, přirozenost a generační autenticitu, díky nimž její hlas působí současně a oslovuje i publikum, které jazz teprve objevuje.