Místa konání

Alšovo nábř. 12,
110 00 Josefov
zobrazit na mapě →

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.

V rámci festivalu Prague Sounds v Rudolfinu vystoupili mj. Cassandra Wilson, Ron Carter, Benjamin Clementine, Daniel Hope, Brad Mehldau, Ahmad Jamal, Gil Shaham, Charles Lloyd, Lizz Wright, Hugh Masekela, Jiří Suchý, Jiří Stivín a další. 

Komunardů 1001,
170 00 Praha 7-Holešovice
zobrazit na mapě →

Kulturní centrum La Fabrika se nachází v pražských Holešovicích. Komplex vznikl propojením, přestavbou a dostavbou několika továrních objektů z počátku dvacátého století podle návrhů ateliéru KAVA. Industriální původ propůjčil La Fabrice zvláštní půvab a originalitu. Rekonstrukce Slévárny byla dokončena v roce 2012. Již předtím se však v prostředí bývalé továrny konaly alternativní site-specific projekty, které využívaly právě onu syrovost chátrajícího objektu. Při rekonstrukci zůstaly zachovány v maximální míře cenné architektonické tovární prvky i dřevěné trámy původní stropní konstrukce, které spolu s okny, kterými může do sálu pronikat denní světlo, dodávají tomuto prostoru jeho měkkost.

V minulosti zde v rámci festivalu Prague Sounds vystoupili například raper Soul Williams, mistři slova Kae Tempest, varhaník Ondřej Pivec, multiinstrumentalista Jiří Slavík či smyčcové kvarteto JACK Quartet. 

Vodičkova 36
110 00 Praha 1
zobrazit na mapě →

Historie prostoru dnešního Lucerna Music Baru sahá až do prvního desetiletí minulého století, kdy byl položen základní kámen Paláce Lucerna, v jehož komplexu se klub nachází. Již v roce 1909 byl prostor využíván nejprve jako příležitostné divadlo a později jako Kabaret Lucerna pod vedením Karla Hašlera. Dalším významným rokem v historii sálu je rok 1927, kdy byl otevřen Kabaret – Restaurant Lucerna. Tehdy zde vystupovali slavní čeští umělci v čele s Voskovcem a Werichem a k tanci a poslechu vyhrávaly populární jazzové kapely. Po únoru 1948 byl majetek Havlových a tím i celý Palác Lucerna znárodněn. Novodobá éra Lucerna Music Baru byla započata 25. října 1995.

Lucerna Music Bar se za 26 let existence stal jedním z nejzásadnějších hudebních míst v České republice. Originální členitý prostor s bohatou kulturní tradicí a unikátní vysouvací kruhové pódium dávají šanci návštěvníkům zažít vystoupení oblíbených interpretů doslova na dosah ruky a odnést si tak z klubu jedinečný zážitek.

Štěpánská 61,
110 00 Nové Město
224 225 440
zobrazit na mapě →

Stavbu Paláce Lucerna realizoval stavitel Ing. Vácslav Havel (dědeček bývalého prezidenta České republiky Václava Havla). Palác měl původně sloužit jakožto hokejový stadion, ale již na počátku výstavby došlo ke zjištění, že pro tyto účely sál nevyhovuje především rozměrově, a projekt musel být narychlo přepracován na velký společenský sál. Na tehdejší dobu se jednalo o velice unikátní stavbu, neboť to byla jedna z prvních železobetonových staveb v Praze vůbec, navíc s velmi originálně řešenou, sklem zastřešenou pasáží. Také celkové architektonické řešení je zajímavé, stavba nese výrazné rysy doznívající pozdní secese, a právě nastupujícího modernismu.

Velmi pravděpodobným autorem fasády do Vodičkovy ulice č. 36/704 byl architekt Osvald Polívka (1859–1931), jenž Vácslavu Havlovi navrhoval fasády jeho činžovních domů v Praze (Haštalská 6 a 8, Vězeňská 4, V Kolkovně 5 a 7, Myslíkova 4, Rašínovo nábřeží 70 a 78), které Havel vesměs prodal, aby mohl financovat stavbu Lucerny od roku 1905. Jádrem komplexu je Velký sál Lucerny, který zabírá celkem tři podzemní podlaží s kapacitou až 2 500 diváků. Prakticky od ukončení výstavby a uvedení komplexu do provozu až do dnešních dní se jedná o významné kulturní a společenské středisko hlavního města, a to jak někdejšího Československa, tak i České republiky.

Struny podzimu se do slavné historie sálu zapsaly mj. koncerty Sonnyho Rollinse, Waynea Shortera, Gidona Kremera s Kremeratou Baltica, Jasona Morana, Brada Mehldaua s Chrisem Thilem nebo Punch Brothers.

Na Poříčí 1047/26,
110 00 Nové Město
zobrazit na mapě →

Multifunkční a multikulturní prostor ARCHA+ vznikl na začátku letošního roku na místě původního Divadla Archa v ulici Na Poříčí v Praze 1. V minulosti prostor hostil celou řadu hudebníku, např. John Cale, David Byrne, Bonobo, Moderat, Lana Del Rey, Patti Smith a další. Jeho cílem dnes je sloužit jako společenská laboratoř a bezpečné místo pro umění a dialog a zároveň zůstat stagionou pro festivaly, divadla a koncerty s důrazem na mladé tvůrce a diváky. Od sezóny 2024/25 představí také vlastní tvorbu zaměřenou na identitu, technologie, inovace a otázky klimatu, a to zejména skrze projekty vznikající systémem open callů.

Charvátova 10/39,
110 00 Praha 1
zobrazit na mapě →

Sedmipatrový funkcionalistický dům vznikl po vzoru německého Werkbundu jako administrativní a výstavní centrum Svazu československého průmyslu, který mimo jiné plnil důležitou funkci organizátora aktivit reprezentujících československá díla u nás i v zahraničí.
Svaz pověřil návrhem domu architekta Oldřicha Starého, který patřil k předním teoretikům funkcionalismu a byl předsedou Klubu architektů a šéfredaktorem odborného časopisu Stavba. Návrh domu vznikl roce 1934 a stavba byla dokončena v roce 1938. Oldřich Starý navrhl dům podle své stálé snahy po „čistotě a pravdivosti” jako stavbu s ocelovou konstrukcí, odlehčenou a odhmotněnou, která působí jako technický výrobek. Dům stojí mezi Národní třídou a Charvátovou ulicí na půdorysu písmene L. Skládá se ze dvou objektů propojených vnitřní dvoranou do výšky dvou podlaží. Dvorana měla posuvný strop ze skleněných tvárnic a byl do ní přístup z obou ulic. Z dvorany se vstupovalo i do suterénních částí. Dispozice byla variabilní, umožňovala měnit velikosti a tvar místností podle okamžitých potřeb uživatelů.
V přízemí domu byly obchody (směrem na Národní třídu), v dalších nadzemních patrech obchodní místnosti a kanceláře. Velký sál v suterénu, kde teď působí Divadlo X10, byl schválen jako biograf se 718 sedadly, ale byl využíván jako výstavní sál pro akce a výstavy uměleckého průmyslu pořádané Svazem čs. díla. Na vytváření obsahové náplně se podílelo mnoho významných osobností, jakými byly například Josef Gočár, Rudolf Stockar, malíři a grafici František Kysela nebo Vratislav Hugo Brunner.